Panenky

Když jsem začala objevovat svĕt blogu, jedním z prvních blogů, na které jsem natrefila byl Hanneton. Je to blog plný nádherných panenek v ještĕ nádhernĕjších šatičkách. Od té doby toužím po vlastní panence. Sice jsem tenkrát vylezla na půdu a ve staré krabici s hračkama vyštrachala prastarou Bářinu Barbínku. Dokonce jsem našla i jedny nádherné krajkové šaty, které jsem jí kdysi dávno šila. Panenku jsem vypucovala, šatičky vyprala a od té doby mi zdobí poličku v obyváku. Ale stejnĕ jsem stále toužila po nĕjaké pravé Barbínce.

Babáčovy cancy

Prolópnu augle. Hodím čuz, kolik sypó raky. Vošastlich! Musím se tumlovat. Kindoš zatím durchčí. Hodim do mikrošky lampu kakaa a hópnu si na retich. Vytáhnu kindoša z betle a vrazím mu flašmena. Zatímco glgá, trochec se vošplóchnu, přetáhnu kelcny, prohrábnu hára a pila nahodit šprndu, hózny, fusakle, navrch džeksny a ňákýho tričmena. Pak vysypu svišťa z šláfroku. Dĕlá kapricy, ale mlata na gébiš ho hodí do cajku. Konečnĕ je narychtované. Ešče čižmy a mantl a razíme aus. Hrnem pila, aby nám nezamachlovali. Šópnu kindoša do bódky a lebedoš curykuju k domášovu.