DIP, aneb o čem se v novinách nedočtete

Od doby, kdy různí politici začali mluvit o nĕjakém účinném boji s dezinformacemi (tedy vlastnĕ cenzuře), mám neodbytný pocit, že mezi nejvĕtší dezinformátory patří právĕ novináři bez ohledu na to, v jakém médiu působí. Jak si jinak vysvĕtlit jejich aktivitu koncem loňského roku ohlednĕ vládního konsolidačního (= úsporného) balíčku? Já ty zprávy moc nečetla, valily se však ze všech stran a v takovém množství, že nebylo možné jim uniknout. Jestli si na to ještĕ vzpomenete, tak strašily lidi, že doslova přijdou o své zamĕstnanecké benefity, protože jednak je bude muset danit zamĕstnavatel a pak ještĕ zamĕstnanci ve výplatĕ jako nepenĕžní příjmy. Detaily po mĕ nechtĕjte, fakt jsem se o to v té dobĕ nezajímala, a vyčkávala na to, co nakonec bude skutečnĕ schváleno... A všimli jste si? V lednu si žádný z onĕch novinářů na konsolidační balíček ani nevzpomnĕl. Proč?

Rozdělená společnost

Je až neuvĕřitelné, co naši politici v poslední dobĕ dokázali. Rozdĕlili společnost na dva tábory. Tohle se naposledy podařilo bĕhem politických procesů v 50. letech. Před tím to byl Hitler. Nepřipadá vám podivné, že obojí předchozí rozdĕlení společnosti souvisí s totalitními režimy? Co když jsme i nyní na počátku nové totality? Říkáte, že to tak daleko nedojde? Možná, ale i tenkrát si to lidé mysleli a chtĕli tomu vĕřit.

O co jde tentokrát? Samozřejmĕ o COVID-19 a DOBROVOLNÉ očkování.

K čemu je covid dobrý?

Co si myslíte o covidu a všem, co se kolem nĕj dĕje? Já tu před časem, když to šílenství bylo v počátcích, napsala názor, že je to jen další druh chřipky. Když se ze všech stran začaly hrnout informace o vysokých počtech nakažených a zemřelých, začala jsem uvažovat, jestli jsem to s tím článkem nepřepískla. Možná, ale stejnĕ si pořád myslím to samé. A dĕní v posledních týdnech mĕ v tom utvrzuje. Ale shrňme si to popořádku.

Dobře, nĕkdy na konci loňského roku se v Čínĕ objevil nový virus, na který není lék. Počátkem letošního roku se začal šířit do Evropy. Panika, která vypukla, se dá tak trochu pochopit. Nikdo nevĕdĕl, jak moc je virus nebezpečný a co všechno může způsobit. I když statistiky hovořily i tehdy celkem jasnĕ. V průmĕru na obyčejnou chřipku ročnĕ zemře víc lidí, než jich zatím zkosil Covid. Alespoň v tĕch zemích, kde je hygiena a zdravotnictví na nĕjaké úrovni. A v obou případech jsou to převážnĕ lidé trpící i jinými zdravotními potížemi, a jejichž oslabené tĕlo ataku další nemoci už prostĕ nezvládlo.

Vadí vám nouzový stav?

Vláda včera vyhlásila nouzový stav. To všichni víme i to, co to momentálnĕ obnáší a jak nás to v mnoha vĕcech omezuje. Už úterní uzavření škol mnoha rodičům zkomplikovalo život. Ani já z toho nejsem zrovna nadšená, musela jsem zrušit nĕkteré naplánované aktivity a další budou nejspíš následovat. Nevĕřím, že se to podaří vyřešit za jediný mĕsíc. Snad nedojde i na zrušení dovolené, na kterou se letos tĕšíme více než jiné roky (zarezervovali jsme si hausbót na Baťáku). Ovšem pokud se lidi nezačnou chovat zodpovĕdnĕ, tak na ty dovolené letos skutečnĕ nemusíme odjet nejen naše rodina, ale všichni v celé zemi. To, jestli nepřijdou ještĕ přísnĕjší opatření záleží především na nás, občanech.

Koronavirus vs. chřipka

Koronavirus hýbe svĕtem a poslední dny i Českem. Přiznám se, že to celé příliš nechápu. Nejsem sice doktor ani nemám jiné zdravotnické vzdĕlání, ale koronavirus mi nepřipadá nijak závažnĕjší než obyčejná chřipka. Alespoň z informací, které mám k dispozici.

Lidé mají krátkou paměť

Právě proběhnuvší volby a k tomu téma týdne "komunismus". Jak příznačné! Vždyť komunisté ve volbách získali přes 11 % hlasů. Spousta lidí se podivuje, jak je mohl někdo vůbec volit. Ale co je na tom k nepochopení. Lidé mají krátkou paměť a s odstupem času vnímají tu dobu úplně jinak než v euforii krátce po "plyšáku".