DIP, aneb o čem se v novinách nedočtete

Od doby, kdy různí politici začali mluvit o nĕjakém účinném boji s dezinformacemi (tedy vlastnĕ cenzuře), mám neodbytný pocit, že mezi nejvĕtší dezinformátory patří právĕ novináři bez ohledu na to, v jakém médiu působí. Jak si jinak vysvĕtlit jejich aktivitu koncem loňského roku ohlednĕ vládního konsolidačního (= úsporného) balíčku? Já ty zprávy moc nečetla, valily se však ze všech stran a v takovém množství, že nebylo možné jim uniknout. Jestli si na to ještĕ vzpomenete, tak strašily lidi, že doslova přijdou o své zamĕstnanecké benefity, protože jednak je bude muset danit zamĕstnavatel a pak ještĕ zamĕstnanci ve výplatĕ jako nepenĕžní příjmy. Detaily po mĕ nechtĕjte, fakt jsem se o to v té dobĕ nezajímala, a vyčkávala na to, co nakonec bude skutečnĕ schváleno... A všimli jste si? V lednu si žádný z onĕch novinářů na konsolidační balíček ani nevzpomnĕl. Proč?

Blog a výdělek

Blogování za peníze je docela často diskutovaným tématem mezi blogery. Zatímco jedni zastávají názor, že peníze navíc se vždycky hodí a nĕkteří jsou pro nĕ schopni udĕlat opravdu cokoliv, jiní to považují doslova za znesvĕcení blogu, který podle nich má být jen koníčkem. A kde je pravda? Ty dva extrémní tábory se nikdy neshodnou. Ale pravda je nĕkde uprostřed. Spousta lidí přece sní, že je bude živit to, co je baví, tak proč by to nemohl být blog? Na druhou stranu, ale i přivýdĕlek z blogování by mĕl mít nĕjaké morální hranice.