Ohlédnutí za rokem 2017

Přelom roku je obdobím bilancování. Já se musím přiznat, že i když uplynulý rok nezačal příliš nadĕjnĕ, nakonec to byl dobrý rok. A protože jsem nemĕla (a nemám) čas se s Vámi o vše podĕlit, chtĕla bych to alespoň teď napravit tímto shrnutím.

Jen si tak přemýšlím

o svém dalším kroku. Chci si sesumírovat všechna pro a proti a také bych docela ráda slyšela názor nĕkoho dalšího.

O co jde: Chci se v práci nechat přeložit na jiné oddĕlení.

V uplynulém týdnu se ke mĕ doneslo, že na blistru bude odcházet jedna paní. O pár dní pozdĕji jsem byla vedoucím vyslána, abych tam vypomohla s odnáškou výrobků, a tak jsme mĕla možnost si oddĕlení prohlédnout za provozu i když jen přes sklo. Dospĕla jsem k názoru, že to tam není tak hrozné, jak se u nás na oddĕlení povídá. Nechtĕla jsem se unáhlit a tak jsem se ještĕ vyptala kamarádky, která tam přímo pracuje....

Zákon padajícího hovna

Mĕla bych spát. Před chvílí jsem se vrátila z noční. Ale nemůžu, jsem příliš rozrušená... Veškeré mé nadšení a radost z toho, že konečnĕ mám práci se vytratilo. Je pryč. Cítím se mizernĕ: mám vztek, jsem rozlítostnĕná, bezmocná, podvedená, zneužitá... A všechno mĕ bolí.

Jak nĕkteří víte, od 1.5. jsme najeli na třísmĕnný provoz. Už to je od zamĕstnavatele podraz, protože jsem původnĕ byla přijatá do dvousmĕnného provozu. Ale co, dvĕ nebo tři smĕny, to není zas tak velký problém. Problém je, že ani třísmĕnný provoz nevyřešil problémy firmy, protože zamĕstnanců nepřibylo, ba právĕ naopak odešli ti, kteří ze zdravotních či jiných důvodů nemohou  dĕlat noční smĕny.