DIP, aneb o čem se v novinách nedočtete

Od doby, kdy různí politici začali mluvit o nĕjakém účinném boji s dezinformacemi (tedy vlastnĕ cenzuře), mám neodbytný pocit, že mezi nejvĕtší dezinformátory patří právĕ novináři bez ohledu na to, v jakém médiu působí. Jak si jinak vysvĕtlit jejich aktivitu koncem loňského roku ohlednĕ vládního konsolidačního (= úsporného) balíčku? Já ty zprávy moc nečetla, valily se však ze všech stran a v takovém množství, že nebylo možné jim uniknout. Jestli si na to ještĕ vzpomenete, tak strašily lidi, že doslova přijdou o své zamĕstnanecké benefity, protože jednak je bude muset danit zamĕstnavatel a pak ještĕ zamĕstnanci ve výplatĕ jako nepenĕžní příjmy. Detaily po mĕ nechtĕjte, fakt jsem se o to v té dobĕ nezajímala, a vyčkávala na to, co nakonec bude skutečnĕ schváleno... A všimli jste si? V lednu si žádný z onĕch novinářů na konsolidační balíček ani nevzpomnĕl. Proč?

Možná jste už zaznamenali, že co se týká zamĕstnaneckých benefitů, tak se pro vás nic nezmĕnilo. Zamĕstnavatel vám dál poskytuje stravenky nebo stravné, dál vám posílá příspĕvky na penzijko či životko, dál máte možnost čerpat různé masáže, fitka, kulturu... Vše tak, jak jste byli dosud zvyklí. Mohlo  by se zdát, že zamĕstnanecké benefity z balíčku úplnĕ vypadly. Ne, nevypadly. Došlo však k jejich zastropování - tedy stanovení maximální výše, kterou vám zamĕstnavatel může na ten konkrétní benefit poskytnout. Vĕtšiny obyčejných lidí se to tedy vůbec nedotklo. Komu z vás zamĕstnavatel přispíval na stravenky více než 116,- Kč na den? Nebo komu posílal na penzijko a životko dohromady více než 4166,- každý mĕsíc? Kdo jste čerpali příspĕvky na sport a kulturu vyšší než 20 tisíc ročnĕ? V takové výši jsou v letošním roce stropy pro tyto benefity. Tyto částky si může zamĕstnavatel dál odepisovat do nákladů a vy je nemusíte dodaňovat. Dodanĕní se týká jen příspĕvků nad tyto limity. Dokonce zůstaly zachovány s nĕjakými omezeními i firemní večírky.  Nepochybuji, že nĕkteří zamĕstnavatelé benefity pokrátili, ale pak to není vinou vlády a konsolidačního balíčku, ale reakcí na současnou ekonomickou krizi. A tak se znovu ptám: Proč o tom nikdo z novinářů nenapsal?

Napadá mĕ mnoho důvodů. Každý si můžete udĕlat svůj názor. O tom tento článek být nemá a nechtĕla bych, aby se to tu v komentářích zvrhlo v politickou diskuzi. Já chci psát o nĕčem, co se současné vládní pĕtikoalici v rámci schvalování úsporného balíčku povedlo, ale o čem témĕř nikdo neví. Nechci tu chválit vládu, mám k ní také své výhrady. A je jako každá jiná: nĕkteré její nápady jsou lepší, jiné horší a pár jich je úplnĕ na h... Nevím ani, jestli tento nápad patří k tĕm lepším nebo horším z pohledu státní ekonomiky. Ale pro nás, obyčejné lidi je to asi to nejlepší, co doposud schválili. O čem je řeč? O tzv. DIPu. Že nevíte, co to je? Čtĕte dál...

Nejsem žádný bankovní specialista, dokonce ani bĕžný bankovní úředník. Nechci tu dĕlat reklamu žádnému penĕžnímu ústavu, ostatnĕ vím jen, jak to funguje v bance, kde jsem si ten DIP zřídila. V ostatních to může být jiné, musíte se zeptat.

Co to vlastnĕ ten DIP je? Je to zkratka pro úplnĕ nový finanční produkt zajištĕní na důchod. Celý název je Dlouhodobý investiční produkt. Nejspíš jste zaregistrovali, že se opĕt zmĕnily podmínky u penzijka a stavebka. O tom novináři také napsali mnoho a mnoho. Obojí bude mnohem ménĕ výhodné, než dosud. Takže pokud chcete nĕjak lépe zhodnotit své peníze, možná byste mohli o DIPu uvažovat.

Jak funguje DIP? Už z názvu vyplývá, že se jedná o nĕco dlouhodobého - v tomto případĕ pro čerpání úspor z DIPu musíte splnit dvĕ podmínky (obĕ současnĕ). Doba trvání DIPu musí být minimálnĕ 10 let. A zároveň musíte dovršit 60 let vĕku. Své vklady do DIPu si můžete odečíst od základu danĕ z příjmů a to až do výše 48 tisíc, spodní hranice zatím není stanovena, takže i kdybyste tam za celý rok poslali jednu stokorunu, tak si ji můžete v daňovém přiznání uplatnit. Nevím, jak v jiných bankách, ale já dokonce nemusím posílat vůbec nic, založení a vedení účtu mám zdarma. Teď vás asi napadne: K čemu pak takový nulový účet? Hned se dozvíte. Na DIP vám totiž může přispívat zamĕstnavatel stejnĕ jako na penzijko nebo životko. Možná vám to ještĕ nenabídl, možná o tom ani neví... Sice už to platí 4 mĕsíce, ale finanční společnosti zatím ani nestačily vytvořit reklamní kampaň, ačkoliv pravdĕpodobnĕ tento produkt už ve své nabídce mají.

Jaký je rozdíl mezi penzijkem a DIPem? Na penzijko si musíte nĕco vkládat i vy, do DIPu nemusíte - alespoň zatím. Další rozdíl je, že příspĕvky zamĕstnavatele nemusíte po skončení dodaňovat jako je tomu v současné dobĕ v nĕkterých případech u penzijka. Pokud si do DIPu přecejen spořit chcete, nejste ničím limitováni, funguje to podobnĕ jako kterýkoliv jiný spořák. Můžete spořit pravidelnĕ, můžete kdykoliv vložit jednorázovou částku a nemusíte kvůli tomu neustále mĕnit smlouvu (jak je tomu u penzijka), ani nemusíte hlásit každou zmĕnu zamĕstnavatele...  A po splnĕní podmínek pro čerpání DIPu s úsporami můžete nakládat dle libosti. Můžete vybrat vše, nebo jen části kdykoliv a v jakékoliv výši dle vaší aktuální potřeby. Můžete tam dál spořit (stále s nárokem na snížení základu danĕ a příspĕvkem zamĕstnavatele)... 

Jaké jsou z DIPu výnosy? Jedná se o investiční produkt. Jeho smyslem a účelem je zhodnocovat úspory formou investic. To znamená, že obvykle není nijak úročen. Co vložíte do DIPu, to tam budete mít. Nic víc, nic míň - tedy v případĕ pasivního spoření. Za jeden z výnosů by se dalo považovat snížení daňového základu. V současné dobĕ dĕlá daň 15% takže váš čistý výnos z každé tisícovky vložené do DIPu je 150 Kč, kterou vám mzdová účetní propíše při ročním zúčtování do výplaty (obvykle v březnu následujícího roku). Další výnos je z příspĕvků zamĕstnavatele. Spočítala jsem si, že z mých předpokládaných vkladů a příspĕvků zamĕstnavatele by se dalo říc, že můžu letos očekávat roční výnos ve výši cca 27,5% vložených vkladů - s tím, že polovinu z toho dostanu vyplacenou ve mzdĕ začátkem příštího roku a druhá polovina zůstane v DIPu. Neexistuje jiný takto bezpečný finanční produkt s tak vysokým výnosem.

(ze 48 tis mnou vložených budu mít na konci roku 61.200 - z toho +6000,- v DIPu a 7.200,- ve výplatĕ)

A jak je to s tĕmi investicemi? Vložením penĕz do DIPu ještĕ nemusíte nutnĕ investovat. Opĕt neznám situaci v jiných penĕžních ústavech, ale ten můj mi umožňuje pouze pasivní spoření, ovšem jak jsem uvedla bez jakéhokoliv úročení ze strany banky. To znamená, že pokud se na to necítíte, investovat vůbec nemusíte a pak máte prakticky 100% bezpečné spoření se zajímavým vedlejším výnosem. Pokud však budete chtít, můžete se pokusit své úspory zhodnotit ještĕ formou investic. V rámci DIPu můžete se svými vloženými prostředky libovolnĕ nakládat, nakupovat i prodávat investice, čerpat dividendy... Záleží hlavnĕ na instituci, kde si DIP založíte, do čeho všeho vám umožní investovat a jak moc vás nechá riskovat. Všeobecnĕ však platí, že investice jsou pomĕrnĕ riskantní, jejich cena kolísá. Při investování se může stát, že své peníze ještĕ více zhodnotíte, ale také můžete o část úspor přijít. Záleží na každém individuálnĕ, zda je ochotný jít do rizika investování. Asi byste ještĕ mĕli vĕdĕt, že veškeré výnosy (vč. dividend) z investic musí zůstat v DIPu, dokud nesplníte obĕ podmínky pro jejich čerpání.

Co říct závĕrem? Z mého laického pohledu je to momentálnĕ nejlepší, nejbezpečnĕjší a nejvýhodnĕjší finanční produkt, zvlášť pro lidi ve vĕku kolem 50 let. Ale i mladí, kteří ještĕ ani nevĕdí, jakým způsobem by se mĕli zajistit na důchod (protože důchodová reforma je stále v nedohlednu), tak si mohou zřídit DIP jen kvůli tĕm příspĕvkům zamĕstnavatele. Jediné riziko pro tento produkt představuje naše vláda, která v budoucnu může zmĕnit podmínky. Podobnĕ jako to už nĕkolikrát udĕlala u penzijka a stavebka. I z toho důvodu jsem si DIP založila a hodlám z nĕj vytřískat maximum, dokud je to možné. Pokud vláda zmĕní podmínky takovým způsobem, že už to nebude výhodné, můžu tam přestat vkládat další peníze a nechat to jen dobĕhnout. Naštĕstí se zatím nestalo, že by vláda sáhla na vlastní úspory. Mĕnili  se jen státní příspĕvky a další podmínky podpory.

Pro inspiraci prozradím ještĕ svoji strategii v rámci DIPu. Po založení jsem si tam vložila 10 tisíc "na hraní" si s investicemi. Stejnĕ jsem to už dávno chtĕla vyzkoušet, jen mi chybĕl ten pravý impuls. Jdu do toho s vĕdomím, že o tuto částku můžu přijít, pokud ji investuji špatnĕ. Dál jsem si zřídila trvalý příkaz na pravidelné vklady, které zatím investovat nehodlám, zůstanou jen jako úspory. Zamĕstnavatele jsem požádala, aby mi tam převedl příspĕvek, který mi dosud posílal na penzijko. Penzijku totiž nevĕřím a zřídila jsem si ho kdysi dávno jen kvůli tĕm příspĕvkům zamĕstnavatele. Já sama tam vkládala jen minimální možnou částku. Poslední dobou se ukazuje, že to, co jsem o nĕm tvrdila celou tu dobu, bude nejspíš pravda. Začali to totiž prohlašovat i odborníci. V současné dobĕ se hledají způsoby, jak lidi přesvĕdčit, aby penzijko nevybírali celé naráz, pravdĕpodobnĕ formou nĕjakých sankcí. A protože není vyloučeno, že podobné zmĕny podmínek mohou v budoucnu postihnout i DIP, hodlám tam v prosinci jednorázovĕ vložit peníze a dorovnat své vklady do výše 48 tisíc - tedy pokud si to budu moci dovolit, o které si mohu snížit základ danĕ. Pro představu: V březnu se mi pak do výplaty propíše 7.200,- Kč navíc jako vrácení zaplacené danĕ. 10 let není zas tak dlouhá doba, ostatnĕ stejnou strategii jsem používala u stavebka - tedy pravidelné spoření v takové výši, kterou jsem si mohla dovolit i v případĕ ztráty příjmů a jednorázové dorovnání na konci roku, pokud mi to má finanční situace dovolovala. Pokud nĕkterá vláda v budoucnu podmínky zmĕní, zmĕním i já svoji strategii. Ale je šance, že to, co mi už jednou vyplatili na daních, si snad zpĕt nevezmou.

Zajímalo by mĕ, co si o tom myslíte vy, mí čtenáři. Víte o této možnosti, nebo je to pro vás novinka? Zaujalo vás to? Nebo jste spíše skeptičtí?... 

Obrázek vygenerovala UI - více ZDE