Dát tĕhotenství přídomek "Nejkrásnĕjší období ženy" mohl snad jedinĕ chlap. Zřejmĕ to byl nĕjaký mnich, který ženu, natož tĕhotnou nikdy zblízka nevidĕl a zároveň se neprohřešil ani nemístným popíjením mešního vína. Po mé poslední zkušenosti jsem tĕhotenství dala vlastní přídomek "Nĕkolikamĕsíční kocovina". Kdo nezažil, asi tĕžko pochopí.
"Sluníčko hřálo a na nebi ani mráček. Lehoučký vánek čechral listy stromů. Všechno kolem nasvĕdčovalo tomu, že dnes bude krásný den. Den jako stvořený pro ..."
Tĕch pár slov bíle svítí přede mnou na tabuli. Je hodina slohu, píšeme čtvrtletní slohovou práci, žánr povídka. Námĕt si můžeme zvolit sami.
