Jak nĕkteří víte, od 1.5. jsme najeli na třísmĕnný provoz. Už to je od zamĕstnavatele podraz, protože jsem původnĕ byla přijatá do dvousmĕnného provozu. Ale co, dvĕ nebo tři smĕny, to není zas tak velký problém. Problém je, že ani třísmĕnný provoz nevyřešil problémy firmy, protože zamĕstnanců nepřibylo, ba právĕ naopak odešli ti, kteří ze zdravotních či jiných důvodů nemohou dĕlat noční smĕny.
Když nám oznamovali přechod na třísmĕnný provoz, bylo nám přislíbeno, že se nebudou dĕlat přesčasy. Ovšem hned vzápĕtí byly přesčasy přikázány jak v oba svátky tak i v soboty.
Proč vlastnĕ nestíháme? Protože ve firmĕ platí známosti nebo veselá kunda jako hlavní kvalifikační předpoklady pro vedoucí posty. Takže zatímco náš vedoucí kurví co se dá, řadoví zamĕstnanci na jeho oddĕlení jsou ve sračkách, protože kvůli tomu, že adjustace nestíhá hrozí společnosti milionové penále či soudní spory. Na příkaz ředitele musíme chodit na přesčasy, ovšem zcela zbytečnĕ, protože ten blbeček, co nám přidĕluje práci není schopný ji ani nachystat. Témĕř na každém přesčase se dĕlá nĕco úplnĕ jiného, než kvůli čemu je nařízen. Ředitel zuří, protože má dojem, že se za jeho peníze flákáme.
Máme za sebou pár prvních nočních smĕn. Po příchodu do práce dobrou hodinu hongáme nohama, zatímco naše parťačka hledá po fabrice, co bychom mohly dĕlat. Pochopitelnĕ vedoucí není přítomen a sklad je zavřen. Předevčírem večer jsme konečnĕ dostaly zabalit další část zakázky, kvůli níž jsou ty noční šichty a přesčasy. Jenže hňup vedoucí nám připravil špatný návody, takže se zase dĕlalo nĕco jiného a urgentní zakázka se odložila na denní šichtu, až bude přítomen nĕkdo, kdo vydá správné návody. Jenže pan ŠÉF nemůže před ředitelem vypadat jako neschopný imbecil, tak ten průser hodil na nás, že jsme se na to vykvajzly. A my máme zase udĕlat šichtu navíc, abychom to napravily. A ten, co to tak kurví si chodí jen na ranní, o víkendech leží doma na báchoře, hongá si kulema, šťárá se v nose a je vysmátej, protože o výplatĕ bere dvakrát tolik, než my. Nedivte se, že jsem už nasraná!
To je úroveň! Vzkázali jsme šéfovi, že se mu na to můžeme vyprdnout. Nevím, jestli to holky z ranní šichty přetlumočily, ale dnes jsme dostaly vzkaz, že nám to šéf přijde ráno oznámit oficiálnĕ. Sice o to nestojíme, ale počkaly jsme pár minut po šichtĕ na oficiální vyjádření. Nikdo nepřišel. Teprve cestou na šatnu jsme potkaly rozjařeného šéfa, který špásoval s nĕjakou dĕvčicou. Když jsme ho zdravily, vypadlo z nĕj: "Ježíšmarjá, já musím za holkama dolů." Jestli myslel nás, tak má smůlu, už tam nejsme.
Holky jsou rozkurážené. Každá prohlašuje, že v pátek na noc nejde. Jenže už ubírají na plynu. Když to prý bude příkaz ředitele, tak si nedovolí neuposlechnout. "Příkaz ředitele" jsou témĕř všechny přesčasy. Jenže žádný příkaz jsme od ředitele nedostali ani ústnĕ ani písemĕ. "Příkazy na práci přesčas" nám podepisuje šéf.
Nemám chuť zbůhdarma přijít o další volný den, kvůli nĕjakému neschopnému kreténovi. Natolik už jsem se ve firmĕ zorientovala, abych pochopila, že zamĕstnanci jsou jim ukradení. Kolegyňka H. mĕla nĕjaké výročí, s manželem mĕli lístky do divadla a přesto jí šéf nedal ani náhradní volno, ani dovolenou. Další kolegyňka potřebovala volno, aby mohla manžela odvést do nemocnice na nĕjaký ambulantní zákrok. Musel místo ní jet syn.
Žádné komentáře:
Okomentovat