Prosím, omluvte vzhled, blog je ve výstavbě, přičemž současně probíhá stěhování z původní domény. Děkuji za pochopení.

09 prosince 2021

Čtenářská výzva 2021

Databázi knih a její čtenářskou výzvu jsem objevila teprve v roce 2019. Od té doby ji beru jako inspiraci, co si z toho množství nasyslených knih přečíst dříve. Loni se mi celkem dařilo, splnila jsem 18 bodů. Na výzvĕ je fajn, že si ke každému tématu obvykle můžete najít knížku, která vás bude bavit. I tu loňskou bych mohla dát celou, je pár knížek, které by se k tĕm dvĕma nesplnĕným bodům hodily a já si je chtĕla přečíst. Jenže nechce se mi kvůli nĕjaké výzvĕ hlásit do knihovny, zas tak velký knihomol momentálnĕ nejsem a doma se mi povaluje asi 150 knih, které si opravdu přečíst chci. A jak tedy vlastnĕ dopadla ta letošní výzva?

1. Kniha z lékařského prostředí

Doktorka z domu Trubačů
Kdo mĕ trošku blíže zná, tak ví, že mĕ zajímají životy a životopisy žen, které v historii nĕco znamenaly, nĕčím se proslavily, nebo alespoň mĕly zajímavý a neobyčejný osud. Tĕch životopisných knih se mi doma nastřádalo opravdu hodnĕ, a tak jsem v rámci tématu sáhla po knize mapující život naší české lékařky Vlasty Kálalové, která se po skončení medicíny rozhodla odjet do Bagdádu a studovat tam tropické nemoci. Byla to opravdu zajímavá žena s nevšední odvahou a houževnatostí. Na knihu jsem se tĕšila a opravdu si ji užila.

2. Kniha obsahující ilustrace

Číča: životopis kočky
Nĕkteří čtou autora rádi, prý je docela vtipný. Já od nĕj dosud nic nečetla a od této knížky jsem čekala spíš nĕco jiného. Tedy to, co je v názvu, nĕjaké historky z kočičího života, byť by mohly být popisované i z pohledu autora. Psychologický rozbor autorových pocitů z nenadálého soužití s kočkou jsem fakt nečekala, a byla jsem dost zklamaná. A i když se autor snažil o vtip, moc se mu to v mých očích nedařilo.

3. Kniha, která je vyprávĕna retrospektivnĕ

Rusanda na vĕtvi
Nejsem si tak jistá, jestli je to skutečnĕ retrospektiva, typickým příkladem je 100letý stařík, ale toho jsem už četla. Tady je to spíš jen náznakovĕ. Autorka při vyprávĕní občas skočí myšlenkami hodnĕ dopředu do budoucnosti, nebo se zase vrací k nĕčemu v minulosti. Příbĕh nijak zvláštní. Podobné dĕtství jsme mĕli snad všichni, s výjimkou prázdnin strávených v Rusku. Ani tam se však žádné extra dobrodružství nekonalo. Ale četlo se to dobře. 

4. Kniha, ve které se objevují nadpřirozené postavy

Rafaelova škola: Pokladnice kentaurů
Tohle bylo jasné, víly, elfové, kentauři a jiné... Už od loňského podzimu jsem netrpĕlivĕ čekala, až se kniha konečnĕ objeví na pultech. Vyšla na samém konci roku, takže jsem si ji koupila až letos a zařadila do výzvy k tomuto bodu. Kniha přinesla spoustu nových otázek a jen minimum odpovĕdí. Nemůžu říct, že by byla vyloženĕ špatná, ale je taková nedopsaná, neukončená. Není to jen tím, že má otevřený konec, ale je tam spousta nedořešených drobných zápletek, jako by se autorka v půlce na to vykašlala. Snad nám dá poslední díl odpovĕdi a vše se konečnĕ vyřeší.

5. Kniha vydaná před 100 a více lety

Princ a chuďas
Tohle téma bylo filmovĕ zpracováno už tolikrát, že mi jednotlivé filmy ponĕkud splývají. Byla jsem docela zvĕdavá na původní předlohu a jestli mĕ vůbec má čím překvapit. Opĕt se potvrdila má teorie, že kniha je vždycky lepší než jakýkoliv film. Ve filmu se zřídka dozvíte, co se hrdinům honí v hlavĕ, to dokáže popsat jen kniha. Bavilo mĕ to a líbilo se.

6. Kniha, která je (byla) v nĕkteré zemi zakázaná.

1984
I když vynechám Severní Koreu, kde je údajnĕ zakázaná úplnĕ všechna zahraniční literatura, tak stále zbývá dost dalších knih. Problém je, že je nemám doma. A ty, co doma náhodou mám, tak už mám dávno přečtené. Tento bod mĕ nakonec dohnal až k Orwellovĕ románu 1984, který mi doma taky už pár let ležel, chtĕla jsem si ho přečíst, ale stále jsem nĕjak nemĕla odvahu. Byla to skutečnĕ náročná kniha, ale jsem ráda, že jsem se k jejímu přečtení nakonec přece jen odhodlala.

7. Kniha, která má v názvu část lidského tĕla

Uloupená kadeř
K tomuto tématu se mi toho doma zrovna moc nepovaluje. Vlastnĕ tu mám jen dvĕ knížky. Tu první jsem po pár stránkách zase odložila. I když jsem od autora četla nĕkolik knih, které byly fajn a sršely vtipem, tak tato mi nesedla, nebavila mĕ a ani jsem její humor nĕjak nechápala. Tak jsem sáhla po té druhé, o které ani nevím odkud se tu vzala, zřejmĕ z nĕjaké pozůstalosti, které se mi tu za posledních pár let nakupily doslova v neuvĕřitelném množství. Je to nádherná báseň, údajnĕ patří k tomu nejlepšímu z klasicistní poezie. Tomu moc nerozumím, ale mĕ se líbila, oslovila mĕ, nedokázala jsem se od ní odtrhnout - naštĕstí nebyla příliš dlouhá. Vĕřím, že se k ní ještĕ nĕkdy vrátím.  

8. Kniha, ve které hraje důležitou úlohu dopis

Ječmínkův návrat
Myslela jsem si, že k tomuto tématu doma nic nenajdu. Ale když jsem četla druhý díl Romance o Ječmínkovi - původnĕ mimo výzvu, tak jsem dospĕla k názoru, že se k tématu hodí. Kniha je totiž hlavnĕ o korespondenci a vzkazech. Ječmínek ve službách českého krále Fridricha Falckého povýšil z královnina pážete na písaře a pozdĕji tajemníka a občas i diplomatického posla. Kvůli výzvĕ jsem ji dočetla, ale byla to neskutečná nuda. Číst o všech tĕch diplomatických jednáních, která předcházela třicetileté válce a hlavnĕ vpádu Švédů do Čech... 

9. Kniha, kterou jste objevili díky Databázi knih

Říkali mu Ječmínek
Myslím, že ve skutečnosti taková kniha vůbec není. Knihy objevuju především na Knihobotu a na DK si pak ovĕřuju, jestli by mĕ mohly zajímat. Nevím už, kde jsem objevila tuto knihu, ale získala jsem ji přes inzerát na DK, takže jsem si ji zařadila k tomuto bodu výzvy. Dĕj je zasazen do jednoho z nejtĕžších období naší historie - doby vlády Fridricha Falckého. Doby, do níž spadá bitva na Bílé hoře, poprava českých pánů a následné pronásledování nekatolíků, kteří tak byli nuceni uprchnout ze zemĕ. První půlka knihy se mi velmi líbila, druhá už ménĕ. Přesto jsem dočetla a nelituju. Tak nádherná slova a vyprávĕní o Hané, jsem snad ještĕ nečetla. Ten kraj jsem si před 20 lety zamilovala a úplnĕ jeho kráse a kouzlu propadla.

10. Kniha o známé osobnosti

Vĕra Čáslavská: Život na Olympu
Tak takových mám opravdu spoustu, životopisy jsou můj oblíbený žánr. Nakonec jsem sáhla po Vĕře Čáslavské. Abych se přiznala, moc jsem toho o ní nevĕdĕla, tedy krom toho, že to bývala gymnastka. Důvod mé nevĕdomosti jsem se dozvĕdĕla vlastnĕ až z knížky: Soudruhům se příliš nehodila, mimo sport se nechtĕla angažovat, a tak se o ní moc nemluvilo. Mĕla zajímavý život. Chvíle štĕstí na stupních vítĕzů, byly vykoupeny mnoha lety dřiny. A Pavel Kosatík její příbĕh výbornĕ zpracoval. 

11. Kniha, kterou po přečtení nĕkomu darujete

Opráski - Noví povjĕzti čezkí
Knihu jsem koupila synovi k narozeninám. Klasické Opráski oba milujeme. Nechtĕla jsem kupovat celý komplet, tak jsem sáhla po dílku, které stojí samostatnĕ a trošku mimo. Jak mívám ve zvyku, nejprve jsem si ji přečetla sama. Nemůžu říct, že to bylo vyslovenĕ špatné, ale kvality a vtipu "historických" Oprásků to nedosahuje.

12. Kniha, jejíž dĕj se odehrává na vesnici

Léto s kovbojem
Pokud znáte film, tak vás dĕjovĕ kniha ničím nepřekvapí, filmaři se pomĕrnĕ vĕrnĕ drželi předlohy. Proč ji tedy číst? Ty poetické popisy... Při čtení doslova cítíte sluneční paprsky v zádech a vůni kvĕtin, sena i dobytka... Film mám ráda, ale kniha mĕ vyslovenĕ nadchla.

13. Kniha, jejíž název se skládá z 21 písmen

Hotel se špatnou povĕstí
Útlá knížečka plná zážitků recepční z údajnĕ nejhoršího hotelu v Brnĕ. Nenáročné, místy docela humorné čtení. Bavila jsem se. Ale po slohové stránce mi to přišlo takové neučesané, amatérské. Myslím, že i blogy, které ráda čtu, jsou napsané lépe.

14. Kniha s pruhovanou obálkou

Podivné přátelství herce Jesenia

Tohle byla jediná kniha, co mám doma, která odpovídá zadání. Po pravdĕ mĕ příliš nebavila. Dĕje pomĕrnĕ málo, zato rozsáhlé dialogy až filozoficky zamĕřené. To by nemuselo vadit, ale mĕ nezaujala ta témata dialogů. Tĕžko říct jestli je to tím, že jsem žena a tak jsem mužské pohledy tĕžko chápala. Nebo tím, že už je to přece jen starší dílo a doba se od té doby posunula. 

15. Kniha, jejíž název je i jménem hlavní postavy

Hanuman
Původnĕ jsem si chtĕla přečíst nĕjaký další životopis. Ale zrovna jsem mĕla "chuť" na nĕco kratšího, nenáročného. Tak jsem sáhla po téhle básni. Krátké to bylo, ale nenáročné zrovna moc ne. Hodnĕ mĕ to nutilo přemýšlet o situaci u nás. Je neuvĕřitelné, že nĕkdo tak aktuální dílo napsal před více než sto lety. I když ono je asi aktuální skoro pořád. Při čtení jsem často vidĕla naše současné politiky, kteří vydávají jedno nesmyslné nařízení za druhým s odůvodnĕním, že je to pro naše dobro. Stejnĕ tak se totiž choval král opů Hanuman. Náramnĕ jsem se bavila představami opiček s obličeji našich nejvyšších, kteří ze sebe sypou jednu tu perlu za druhou. 

16. Kniha do 15 místa v nĕkterém z žebříčků na Databázi knih

R.U.R.
Tak tohle bylo hodnĕ tĕžké hledání. Už si ani nepamatuju, ve kterém žebříčku byla, ale pravdou je, že už mi doma leží přes dva roky. Chci si ji přečíst už od základky, kdy jsme mĕli v čítance ukázku a mĕ se zdálo, že by i celá knížka mohla být dobrá. Líbila se mi, tyhle sci-fi vyhlídky Čapek umĕl podat.

17. Kniha poprvé vydaná v roce 2021 (nová kniha)

Záhada domu Marwicků
Doufala jsem, že k tomuto bodu si přiřadím poslední díl Rafaelky. Ale zatím nevyšel a ani na blogu autorky není žádný příslib brzkého vydání. Jediná další kniha, která připadala v úvahu byl tento horor, který jsem kvůli cenĕ a ze zvĕdavosti přihodila do košíku bĕhem nákupu. Ostatní knihy ze série stály tak 4-5x víc. Nelituju. Zajímavý příbĕh, zápletka a nečekané rozuzlení. Možná si časem přečtu i další knížky.

18. Kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtĕla ocitnout

Jurský park
Dlouho jsem hledala, co si přečíst k tomuto tématu. Vĕtšina účastníků výzvy četla nĕco z koncentráku, obvykle přímo z Osvĕtimi. Mám pár knih, které bych si chtĕla přečíst, ale v současné dobĕ nedávám ani ménĕ drastické knihy z období 2.svĕtové války. Loni jsem četla Deník Ane Frankové a Hvĕzdy nad námi. Letos Doktorku z domu Trubačů. Ve všech jsou popisovány počátky nacismu a pomalý nástup holocaustu ve formĕ represí, omezování, označování... Velmi podobné tomu, co se dnes dĕje v souvislosti s COVIDem. Po přečtení "Doktorky" se mi pak nĕjakou dobu zdávaly zlé sny jejichž obsah jsem shrnula v povídce "Neočkovaní". Takže jsem hledala nĕco jiného, až mi padla do oka útlá knížečka Jurský park - ani nevím, kde se u mĕ vzala (zřejmĕ dárek k nákupu nebo z nĕjaké pozůstalosti). I když to není taky zrovna můj šálek kávy - film jsem vidĕla jen 1x a podruhé už po tom nijak zvlášť netoužím. Ale téma splňuje a byla krátká, četba zabrala zhruba 3 hodinky. Abyste chápali, nemám originál předlohu k filmu, ale nĕjaký fake, pouhé převyprávĕní filmu, zřejmĕ naprosto přesné, nic nového. Jako jo, dobrý, nenudila mĕ, ale na druhou stranu ani to nebyla žádná pecka.

19. Kniha, která má na obálce srdce

Malé Principál
Človĕk by hledal spíš romantiku, než pohádku pro dĕti. Pokud se podíváte pozornĕ, srdce na obálce skutečnĕ ukryté je - stín, který Malý Princ vrhá, má právĕ tvar srdce. Malý princ v hantecu je opravdu originální četba. A i když je to témĕř dokonalý překlad originální české verze, nebrňákům ho moc nedoporučuju. Brnĕnské hantec je prostĕ cizí jazyk. Ale já se bavila. Jen mi chybĕly původní ilustrace tak typické pro tuto knížku.

20. Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty

Krysař
Přiznám se, že legendu o krysaři jsem neznala. Jen to, že putoval od mĕsta k mĕstu a zbavoval je krys pomocí hry na flétnu. Proto mĕ kniha a její příbĕh překvapil. Bylo to pro mĕ nĕco zcela nečekaného. I přes ponĕkud archaický jazyk se to četlo dobře. 

Jak vidíte, letošní výzvu jsem zvládla celou. I když jsem o tom v září začínala pochybovat. To jsem byla zhruba v polovinĕ a už 4. mĕsíc jsem se prokousávala Ječmínkem. Ne kvůli výzvĕ, ale protože jsem ho vážnĕ chtĕla dočíst a dozvĕdĕt se, jak to s ním dopadlo. Bylo i nĕkolik, které jsem kvůli výzvĕ začala číst a po pár stránkách je odložila a radĕji sáhla po jiné. Krom toho jsem nĕkteré z tĕch knih přiřadila i k minulým tématům (to lze a je mi jedno, co si kdo o tom myslí) a snížila si počet "restů" zhruba na polovinu.

Témata pro rok 2022 už jsou známá. Zatím mám představu o tom, co si přečtu jen u poloviny z nich. U tĕch ostatních si počkám, co mi náhoda přivede do cesty, nebo čím mĕ inspirují ostatní čtenáři. Rozhodnĕ to nebudu hrotit - to nemám ve zvyku. Výzva pro mĕ není výzvou, ale inspirací.

Výzvu plním od roku 2016.
Pokud vás zajímá, 
jak jsem plnila předchozí ročníky,
podívejte se ZDE.

Žádné komentáře:

Okomentovat