Jsem věřící?

Asi jak se to vezme. Pro ateisty asi jsem vĕřící. Ale pro křesťany? Nejsem si jistá. Asi by o mĕ řekli, že jsem odpadlík. Je mi to jedno, důležité je, jak to cítím já sama!

Kdysi jsem pravidelnĕ chodila na církevní shromáždĕní, četla bibli, modlila se, nechala se pokřtít a vůbec dĕlala všechny ty vĕci, které asi správný křesťan dĕlá. Pak se můj život trošku zamotal a já na církev jako takovou zanevřela. Ne na Boha, ale na lidi.

Zanevřela jsem na lidi, kteří se tváří jako ti nejsvĕtĕjší, ale přitom jsou to pokrytci. Na lidi, kteří čtou z Bible jen nĕkteré části a vytrhávají je z kontextu. Na lidi, kteří svoje vlastní pochybení omlouvají slovy: "Bůh pro to mĕl jistĕ nĕjaký důvod.", ale pochybení jiných odsuzují: "Nejednal jsi v souladu s Božím slovem!" Na lidi, kteří tvrdí, že jen jejich způsob uctívání Boha je správný a ostatní křesťanské sbory to dĕlají špatnĕ. A kromĕ toho mi také začalo vadit to neustálé poučování jak bych vlastnĕ mĕla žít. S tím vším jsem se v církvi setkala. Dĕkuji, o to nestojím!

 

V dobĕ, kdy jsem mĕla hodnĕ problémů, které jsem si z vĕtší části způsobila sama, jsem hledala odpovĕdi, proč mi to vůbec Bůh dovolil, dĕlat takový pitomosti. V církvi jsem dostala jedinou odpovĕď: "Nejednala's podle Boží vůle." Ano nejednala, to jsem vĕdĕla i bez církve. Ale proč mĕ Bůh nezastavil? Hledala jsem tedy intenzivnĕ odpovĕď v Bibli. Abych tu odpovĕď nepřehlédla, začala jsem číst Bibli od začátku a postupnĕ ji přečetla celou až do konce. Nalézala jsem odpovĕdi na své otázky, ale zároveň se studiem Písma Svatého vyvstávaly další a další otázky. Až jsem si bĕhem toho čtení uvĕdomila, že ani církev nejedná v souladu s Biblí. Našla jsem v Bibli spousty vĕcí, které byly v rozporu s tím, co říkali bratři a sestry ze sboru. Nevĕdĕla jsem, jak se s tím vypořádat, a tak jsem odešla.

 

V Boha stále vĕřím. Je součástí mého života. Nĕkdy silnĕ cítím jeho přítomnost, nĕkdy jej vůbec nevnímám. Ale modlím se, alespoň já to vnímám jako modlitbu. Je to jen taková kraťoučká myšlenka, kdy podĕkuji za všechno dobré, co mĕ v životĕ potkalo, požádám o sílu poprat se s nĕjakým problémem a aby stál při mnĕ...

 

Nežiju v souladu s Biblí. Ani se o to nesnažím. Jsem jen človĕk a dĕlám chyby. Nedokážu se vzdát nĕkterých požitků. Žiju podle svého nejlepšího svĕdomí. A vĕřím, že Bůh mĕ má rád takovou, jaká jsem.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/117-jsem-verici.html