Zrození blogera

Možná by se na začátek slušelo napsat nĕco málo o sobĕ. Jenže co? Kdo jsem? Jakou mám rodinu? Jak žiju?... To po čase zjistíte z mých článků. Je zbytečné se o tom nĕjak moc rozepisovat.

Ale kdo tedy vlastnĕ jsem?

 

Jsem od narození rebel. Nikdy jsem nesdílela názory a postoje davu. I když v naší rodinĕ byly moje rebelské názory tvrdĕ potlačovány. Už jako velmi malá jsem musela pochopit, že odkývat názor druhých mi v životĕ ušetří spoustu nepříjemností - křikem a citovým vydíráním počínaje, přes různé zákazy televize, vycházek... a výpraskem konče.

 

Přestože se dnes navenek chovám podle naučeného vzoru: tedy odkývat a odsouhlasit názor druhých, tak stále ve mnĕ vře moje vlastní povaha a moje vlastní názory. Derou se na povrch jak magma ze sopky a já mám chuť křičet do svĕta: "Já to vidím jinak!" Ale rodiče odvedli dobrou práci a tak dál mlčím a přikyvuju.

 

Blahoslavený internet! Konečnĕ mám možnost se o své (nĕkdy i ponĕkud kontroverzní) názory i životní zkušenosti podĕlit. Už nemusím na všechno jen mlčky přikyvovat, už se můžu i vyjádřit.
Začala jsem své názory prezentovat v jedné nejmenované internetové diskuzi. Vĕtšina z nich strhla bouři reakcí a protinázorů. Zpočátku mi to přišlo líto, že se až tolik liším od davu. Ale pozdĕji... Pozdĕji jsem si uvĕdomila, že je to vlastnĕ přednost. Pokud o nĕčem, co napíšu, lidé tolik diskutují, zřejmĕ je to nĕjakým způsobem oslovilo.

 

Tak se zrodil nápad na tento blog. Místo, kde můžu svobodnĕ psát o všem, co se mi honí hlavou. Závĕrem bych ráda všem svým čtenářům ať pravidelným nebo náhodným podĕkovala za přízeň i za všechny reakce na mé články a to bez ohledu na to, jaké ty reakce budou.