K čemu je covid dobrý?

Co si myslíte o covidu a všem, co se kolem nĕj dĕje? Já tu před časem, když to šílenství bylo v počátcích, napsala názor, že je to jen další druh chřipky. Když se ze všech stran začaly hrnout informace o vysokých počtech nakažených a zemřelých, začala jsem uvažovat, jestli jsem to s tím článkem nepřepískla. Možná, ale stejnĕ si pořád myslím to samé. A dĕní v posledních týdnech mĕ v tom utvrzuje. Ale shrňme si to popořádku.

Dobře, nĕkdy na konci loňského roku se v Čínĕ objevil nový virus, na který není lék. Počátkem letošního roku se začal šířit do Evropy. Panika, která vypukla, se dá tak trochu pochopit. Nikdo nevĕdĕl, jak moc je virus nebezpečný a co všechno může způsobit. I když statistiky hovořily i tehdy celkem jasnĕ. V průmĕru na obyčejnou chřipku ročnĕ zemře víc lidí, než jich zatím zkosil Covid. Alespoň v tĕch zemích, kde je hygiena a zdravotnictví na nĕjaké úrovni. A v obou případech jsou to převážnĕ lidé trpící i jinými zdravotními potížemi, a jejichž oslabené tĕlo ataku další nemoci už prostĕ nezvládlo.

Políbila jsem žábu

O víkendu v televizi opĕt bĕžela ruská pohádka Dračí princ. Svým způsobem je to jen jiná varianta pohádky Kráska a zvíře, stejnĕ jako mnoho dalších. Tu pohádku miluju. Vlastnĕ od dĕtství miluju všechny pohádky o zakletých princích a vůbec příbĕhy, kde muži mají nĕjaký "handicap" a přesto najdou lásku. A asi nikdy by mĕ nenapadlo, že podobnou pohádku prožiju sama na vlastní kůži. V mládí jsem políbila pár "princů", kteří se posléze promnĕnili ve slizké žáby. A pak jsem jednou políbila žábu a ona se promĕnila v prince. Ne vizuálnĕ, na první pohled vypadá pořád jako žába, ale v mých očích je to princ z pohádky a nevymĕnila bych ho za nikoho jiného. Dodnes nemůžu uvĕřit, že takové štĕstí se usmálo právĕ na mĕ. 

Vadí vám nouzový stav?

Vláda včera vyhlásila nouzový stav. To všichni víme i to, co to momentálnĕ obnáší a jak nás to v mnoha vĕcech omezuje. Už úterní uzavření škol mnoha rodičům zkomplikovalo život. Ani já z toho nejsem zrovna nadšená, musela jsem zrušit nĕkteré naplánované aktivity a další budou nejspíš následovat. Nevĕřím, že se to podaří vyřešit za jediný mĕsíc. Snad nedojde i na zrušení dovolené, na kterou se letos tĕšíme více než jiné roky (zarezervovali jsme si hausbót na Baťáku). Ovšem pokud se lidi nezačnou chovat zodpovĕdnĕ, tak na ty dovolené letos skutečnĕ nemusíme odjet nejen naše rodina, ale všichni v celé zemi. To, jestli nepřijdou ještĕ přísnĕjší opatření záleží především na nás, občanech.

Koronavirus vs. chřipka

Koronavirus hýbe svĕtem a poslední dny i Českem. Přiznám se, že to celé příliš nechápu. Nejsem sice doktor ani nemám jiné zdravotnické vzdĕlání, ale koronavirus mi nepřipadá nijak závažnĕjší než obyčejná chřipka. Alespoň z informací, které mám k dispozici.

O berlích

Už delší dobu (asi dva roky) mĕ sakramentsky trápilo koleno. Čas od času jsem si ho na schodech "namohla" a následujících nĕkolik dní témĕř nemohla chodit. Pak se vše uklidnilo a vrátilo do normálu. Když se to opakovalo už po nĕkolikáté, začala jsem se schodům zámĕrnĕ vyhýbat a když nebylo vyhnutí, chodila jsem po nich tak, abych nestřídala nohy a namáhala tedy jen tu bezproblémovou. Přesto se bolest postupem času objevovala stále častĕji. I když jsem tomu nepřikládala příliš velkou důležitost, jen pro jistotu jsem se o tom zmínila svému doktorovi v rámci pravidelné prevenčky. Vyslovil podezření na artrózu a poslal mĕ k ortopedovi. Manžel obvolal pár svých známých a poptal se, aby mĕ nakonec objednal do Olomouce. Následoval rentgen, poté návštĕva zvoleného lékaře a do mĕsíce artroskopie. Bylo 1.dubna. Bĕhem čekání na operaci jsem zjistila, jak bylo dobře, že manžel vĕnoval péči hledání co nejlepšího lékaře. Pacientky sdílející se mnou pokoj vesmĕs vyprávĕly, jak je doposud léčili jejich doktoři a jak teprve zmĕna lékaře přinesla diagnózu a zákrok od nĕhož si slibovaly úlevu.