Dobře, nĕkdy na konci loňského roku se v Čínĕ objevil nový virus, na který není lék. Počátkem letošního roku se začal šířit do Evropy. Panika, která vypukla, se dá tak trochu pochopit. Nikdo nevĕdĕl, jak moc je virus nebezpečný a co všechno může způsobit. I když statistiky hovořily i tehdy celkem jasnĕ. V průmĕru na obyčejnou chřipku ročnĕ zemře víc lidí, než jich zatím zkosil Covid. Alespoň v tĕch zemích, kde je hygiena a zdravotnictví na nĕjaké úrovni. A v obou případech jsou to převážnĕ lidé trpící i jinými zdravotními potížemi, a jejichž oslabené tĕlo ataku další nemoci už prostĕ nezvládlo.
Dám vám otázku: Znáte nĕkoho, kdo se Covidem skutečnĕ nakazil? Nebo alespoň nĕkoho, kdo se osobnĕ s nĕkým nakaženým zná? Případnĕ nĕkoho, kdo musel do karantény, protože byl v kontaktu s prokazatelnĕ nakaženým?
Teď vás možná překvapím. Já nĕkoho takového znám. Hned v březnu, nám zůstala doma celá instalatérská parta, protože jim volali z obchodu, kde ten den nakupovali materiál, že odpoledne po práci byl jeden z jejich prodavačů pozitivnĕ testován na Covid. Hygiena se jim neozvala, jen vedoucí prodejny je upozornil. Nebyli našimi zamĕstnanci, jen pro nás pracovali. Jejich šéf informoval našeho šéfa a pro jistotu nechal všechny na dva týdny doma v "karanténĕ”. Jestli ji ti chlapi skutečnĕ dodržovali, netuším. Ovšem nikdo z nich žádné příznaky nevykazoval a na testech nebyli - to zase vím!
Ale to není vše. Vzpomínáte, jak se zavřely hospody? Po celou dobu pak fungovaly jen z "okýnka”. I restaurace, kam chodíme všichni z naší kancelářské budovy na obĕdy takto fungovala - 3 dny! Pak ji hygiena zavřela úplnĕ, protože majitelka byla pozitivnĕ testovaná na Covid. Nikdo nikoho neinformoval. Ale jsme malé mĕsto, tady se nic moc neutají, takže jsme se to brzy dozvĕdĕli. Na přímý dotaz na hygienĕ jsme dostali odpovĕď, že nespadáme do rizikové skupiny, takže máme být v klidu. Možná Covid mám, nebo jsem mĕla a ani o tom nevím, jen ho vesele přenáším dál... Asi ne, tady na Prostĕjovsku je situace celkem v pohodĕ - aktuálnĕ 54 nakažených. Zajímavé je, že nikdo další z jejího okolí, dokonce ani z nejbližší rodiny pozitivní test na covid nemĕl. Nĕjak nechápu, jak je to možné, když je to tak nakažlivé. Vždyť nám tvrdili, že stačí se třebas jen chytit tyčky v autobuse v místĕ, kde se jí před tím držel nakažený! To jako nikdo z té rodiny nechytá doma na kliky, vodovodní kohoutky, neotvírá skříňky a šuplíky, nesplachuje WC... Nebo udržují doma i normálnĕ naprosto sterilní prostředí a pokaždé, když na nĕco sáhnou, tak to hned vydezinfikují a umyjí si ruce? Ne, fakt to nechápu!
Na základĕ tĕchto vlastních "zkušeností” jsem dospĕla k názoru, že skutečnĕ o nic moc nejde. Kdyby šlo, tak by nás minimálnĕ informovali a upozornili, že "je možnost, že jsme se mohli nakazit, a proto bychom mĕli být obezřetní...” Ale kde nic, tu nic... Navíc teď čísla narůstají a nic se nedĕje, žádné zákazy ani omezení. Všechno je OK, jen si nasadíme roušky v autobusech.
A další vĕc: Četli jste toto: https://www.mix24.cz/nakazenych-koronavirem-uz-je-prilis-mnoho-stat-se-chysta-mene-testovat/
Proč toto nepíšou i jiná média? Naši politici přišli s geniální myšlenkou, jak s bojovat s nárůstem nemocných. Budeme ménĕ testovat a přestaneme trasovat. Tak nám zaručenĕ počty nakažených klesnou! Počty nakažených sice neklesnou, klesne jen počet prokázaných onemocnĕní do statistiky. Budeme mít hezčí čísílka a tak by nás v zahraničí zase mohli brát jako bezpečnou zemi.
K čemu je to všechno vlastnĕ dobré? Napadá mĕ spousta vĕcí. Lidu, ovládanému strachem, se lépe vládne. Také jim díky náporu informací o covidu unikne mnoho z toho ostatního, co se u nás dĕje. Ekonomika byla na vzestupu, nezamĕstnanost témĕř nulová (tedy tĕch, kteří pracovat skutečnĕ chtĕjí). Tak jsme ekonomiku trošku přibrzdili. A snad pár firem skončí a budou i noví nezamĕstnaní ochotní zase dřít ve fabrikách za minimální mzdu. A když to nebude stačit? Však Covid ještĕ neskončil...
Další články na téma Covid-19:
Žádné komentáře:
Okomentovat