Tak nám to taky začalo... Vím, že podobných článků už vyšlo spousty a nejspíš ještĕ vyjde. Ono se není čemu divit, tento významný den prožíváme my rodiče snad ještĕ víc než naše robátka. Nástup do první třídy patří k nejdůležitĕjším okamžikům v životĕ našeho dítĕte rodičovství. Zatímco naše dĕti se vesmĕs tĕší, my rodiče máme plnou hlavu starostí. Jak to ten náš mrňous zvládne? Což o to, první den je vlastnĕ ješte celkem v pohodĕ. Ale co ty další? Já si na první opravdické zážitky budu muset počkat nejspíš až do víkendu. Tento týden na mĕ vyšla odpolední. Sice se s Honzíkem uvidím ráno, ale to jen na pár minut, protože už kolem 7 musí vyrazit na autobus. Tak alespoň pár slov o tom dni prvním.
Jak nĕkteří víte, od 1.5. jsme najeli na třísmĕnný provoz. Už to je od zamĕstnavatele podraz, protože jsem původnĕ byla přijatá do dvousmĕnného provozu. Ale co, dvĕ nebo tři smĕny, to není zas tak velký problém. Problém je, že ani třísmĕnný provoz nevyřešil problémy firmy, protože zamĕstnanců nepřibylo, ba právĕ naopak odešli ti, kteří ze zdravotních či jiných důvodů nemohou dĕlat noční smĕny.
Čím víc se blíží Vánoce, tím víc přemýšlím o našich rodinných vztazích. Pravidelní čtenáři si možná vzpomenou, že jsme se s mámou rozešly ve zlém a témĕř dva roky jsme spolu nekomunikovaly. Tedy přesnĕji řečeno: Od mámy občas přišel hnusnej meil nebo pár slov po Skypu. Já na to nereagovala. Na to se prostĕ nijak reagovat nedá. Jednak za ty roky vím, že nemá smysl se nĕjak obhajovat a přesvĕdčovat mámu o čemkoliv. A hlavnĕ by to vedlo jen k další, byť virtuální, ale hnusné hádce, která by nebrala konce. Mrtvý brouk byl ideálním řešením.
Cestovat můžeme mnoha způsoby. Nejčastĕji se tak dĕje fyzicky z jednoho místa na místo jiné. Ale můžeme cestovat i virtuálnĕ, ve vlastní fantazii nebo třebas do minulosti. A právĕ výpravy do minulosti patří u mĕ k velmi oblíbeným. Snažím se zjistit nĕco o vlastních předcích a prostřednictvím dobových dokumentů poznat jejich život. Nyní vás zvu, můžete se ke mĕ přidat. Toto je jen malá ukázka toho, co všechno se dá zjistit o předcích. Je to část rodinné kroniky, kterou jsem před lety začala sepisovat a stále ji doplňuju o nové a nové poznatky. O lidech, o nichž tu píšu jsem na počátku svého výzkumu nevĕdĕla vůbec nic, ani to že vůbec nĕkdy existovali...